Programů pro výuku psaní všemi deseti prsty je nyní na trhu jak máku, a to jak standardních tak i online aplikací. Proč se v nich ale nenaučí většina jejich uživatelů psát?

Proč se v programech nenaučíte psát?

1. Sledování monitoru a klávesnice – Cílem mých kurzů psaní všemi deseti je ovládat klávesnici takovým způsobem, že nepotřebujete sledovat monitor ani klávesnici a co víc, vůbec vás neláká klávesnici či monitor sledovat. Ale programy pro psaní všemi deseti prsty vás nutí sledovat monitor a při sledování monitoru vaše oči velmi často sklouznou ke klávesnici.
2. Špatné návyky – vytrvalí jedinci se dokážou naučit psát i v programu. Někteří dokonce velmi rychle. Problémem je, že se často naučí psát se špatnými návyky. Programům je vcelku jedno, jak píšete. Důležité pro program je, že píšete dostatečně rychle, abyste postoupili na nový level. Některé programy po každé lekci zveřejňují typy pro psaní, případně zveřejňují rady na svých webových stránkách. Ovšem tyto rady jsou málokdy čtené a ještě méně používané.
3. Ztráta vytrvalosti – Po prvotním nadšení pro psaní následuje vystřízlivění. Začátky psaní všemi deseti prsty bývají stereotypní až nudné a bez podpory lektora drtivé procento studentů ztratí vytrvalost.

Programy jsou skvělá pomůcka, ale špatní učitelé

I přes předchozí tři body jsou programy pro výuku psaní všemi deseti prsty geniálními pomocníky, ovšem ne pro začátečníky. Ve svých kurzech používám český program ATF (jehož plná licence je pro účastníky mých kurzů zdarma). Programy dokážou precizně spočítat, které písmeno píšete nejpomaleji, u kterého písmene nejvíce chybujete a přesně určit vaší rychlost. Umožňují vám stáhnout si zajímavé texty z internetu a ty poté opisovat a nechat si je profesionálně vyhodnotit. Byla by hloupost programy při výuce nevyužívat. Základem ovšem je správné načasování a používání programů, aby ve výuce pomáhaly a netvořily v písaři špatné návyky.